Život
bez brabantíka jsme si s holkama ani neuměli představit a po náhlém odchodu
brabantičky Pralinky bylo doma opravdu smutno. Pralinka zemřela na autoimunitní
onemocnění během 2dnů a prázdno po ní zůstalo obrovské a asi i nikdy
nezaplnitelné.
Ono
to sice vypadá, že jeden 4kg pejsek nemůže být mezi boxery ani vidět, ale opak
je pravdou. Boxeři jsou v pozadí za vůdcem a organizátorem našeho života,
brabantíkem 😇
Bylo
mě jasné, že další Pralinka se už narodit nemůže, ale přece jenom jsem trochu
doufala. Čekání na štěně bylo dlouhé a nakonec se narodily 4 fenky v CHS Od
Fifinky. Říkala jsem si, paráda, budu mít na výběr. Dvě fenky byly slušné a
svoji pravou grifoní srst odhalily už ve 3. týdnu. Takže jsem měla výběr mezi
Jezinkou a Iosephinou. Jezinka byla pěkná potvora a jako brabantík se vydržela
tvářit ještě téměř tři další týdny, ale pak ji fousy usvědčily ze lži a
brabantice byla jen jedna, Iosephina alias Pepa. Když bylo miminům 7týdnů
vyrazila jsem na prohlídku. Všechna štěňata mě radostně vítala, až na jedno,
které mě neuznalo hodna pohledu a odkráčela do dálav zahrady. Ano, to byla ona,
Pepička, která se rozhodla, že se přitulí, až když začalo foukat a trochu
se ochladilo. Trochu mě zamrazilo, nikoliv z počasí, ale z představy
věčně naštvaného domácího skřítka. Ale vzhledem k tomu, že se jednalo o
jediného domácího skřítka v širém okolí, byla moje volba značně zúžena.
A
tak k nám domu přibyla po nějaké době Pepa. Kupodivu větší nadšení
pro novou pralinku Pepinu projevila mladší boxerka Karkulka a rozhodla se, že
si zrovna štěnátko přála a rozjela si falešnou březost. Starší Poldička si sice
již nového domácího uzurpátora nepřála, ale falešku si taky užívala 😀 Pepina
se rozhodla, že ta mladší boxerka je měkčí na spaní a uznala, že bude spát na
ní a jiný pelíšek nepotřebuje. Vzhledem k váhovému rozdílu 26 kg jsem byla
trochu v obavách, ale Karkule si novou hračku rozbít nechtěla a tak se o ní
příkladně starala. Asi tušila, že další nedostane 😉. Boužel si ji
málem rozbila ta starší, když venku usoudila, že žádný cizí pes se k nám
přibližovat nebude a ve svém rozhořčení se hnala, že mu to vysvětlí a bohužel
se hnala přes Pepinu. Naštěstí všechno dobře dopadlo a otřes mozku následky
nezanechal, aspoň to zatím tak vypadá 😀
Pepina
s námi cestuje všude, již absolvovala svůj první výcvikový tábor na Lipně, tedy ne, že by cvičila, ale užívala si pozornosti obecenstva. Pepina nerada chodí
vysokou, mokrou trávou, ale miluje vodu a i když to s fotodokumentace tak
nevypadá, je vodní živel. Při její velikosti hrozí ovšem reálné riziko
spolknutí psa velkou rybou, takže dostala plovací vestu. V té zase vypadá jako
splávek, což je snad ještě horší, posuďte sami 🐟 😂 
Jinak
projít se štěnětem brabantíka mezi lidmi je snad úplně nemožné. S boxeřátkem
je to těžké, ale s brabantíkem je to nemožné. Všichni chtějí vědět co to je, a
že je to pes tuší jen zasvěcení. Světa znalá slečna v SuperZOO mě seznámila s
tím, že na čivavu má takovou divnou hlavu, no nedalo se s ní nesouhlasit, protože myslím, že na čivavu je opravdu celá divná 😂🙈 Spousta lidí
se domnívá, že mé dvě boxeří fenky jsou maminka a tatínek a Pepa je jejich
štěňátko, naši sousedi mě již několik let vysvětlují, že by se jim takový
pejsek líbil, kdyby tak nevyrostl a není jim divné, že zatím pořád neroste 😀
Tak
doufám,že nás čekají,nové a lepší zítřky a máme se do budoucna na co
těšit 😍
