Pepina lvem salonů aneb jak se kalila ocel

 

Ti co nás znají, vědí o čem mluvím, ti co nás neznají mohou jen doufat, že nás nás někde zahlédnou. Pepina je specifický druh brabantíka, takzvaný brabantík prsní, protože se mě drží zejména na prsou. A v mé ztepilé postavě má opravdu zastání a pro své rejdy má solidní přistávací dráhu.

Vzhledem k tomu, že zdravotní vyšetření nám vyšla výborně, jsem se rozhodla, že absolvujeme i výstavy povinné do chovu. První naší rozjezdovou výstavou byla Krajská výstava v Lysé nad Labem 29. 2. 2020. Výstavní sezonu jsme začali s Pepou u pana rozhodčího Petra Řehánka. Rozhodčí byl sice super trpělivý, ale Pepa už méně. Prostě jsme ji naštvali hned po příjezdu, kdy se z dlouhosrsté čivavy vystříhal brabantík, pak k ní ještě čuchlo pár psů a bylo vymalováno. 

 

 

Pepa měla jasno chodit se prostě nebude, takže Iosephhine od Fifinky - třída mladých - VD2 a ani trpělivost pana rozhodčího nám nebyla nic platná (viz foto z kruhu).

Jinak, když se předváděla Karkulka měla v Pepě zdatnou fanynku, což dokazuje druhá fotka, tedy jako fanoušek pro boxery dobrý, ale na ní nikdo koukat nebude nebo ještě hůře na ní sahat, brrrrr.

__________________________________________________________

 

Další výstavou pro nás byla NVP v Mladé Boleslavi, rozhodčí: Mgr. V. Rybárová. I zde paní rozhodčí vynikala trpělivostí a Pepina se neuvěřitelně přemohla a dokonce solidně zabojovala a ve třídě mladých jsme získali super hodnocení V4, což byl pěkný počin k chovnosti a musím říci i trochu jsme se namlsali, tedy já se namlsala. Pepa názor nezměnila a v plné parádě se předvedla na klubových výstavách tamtéž. 

První klubová výstava byla úplnou katastrofou a protože ani jeden ze zúčastněných trpělivostí nepřekypoval a tím myslím velmi nepříjemnou rozhodčí paní Lindu Volárikovou, tak i Pepinu. Dusnou atmosféru se snažila zjemnit hospitantka, ale akorát přilévala olej do vody Pepininy špatné nálady a známka D opravdu její předvedení vystihla.

Pepina se rozveselila pouze při odchodu z kruhu a já nebyla nikdy tak blízko Pepavraždě a mám dojem, že by mě ji její chovatelka pomohla uškrtit. Celý den podtrhovaly ještě dobré rady kolemstojících, abych toho pejska někdy vzala mezi lidi, že ho musím socializovat, atd..... 🙈 Já vím, že to všichni mysleli dobře, ale byl to na nás dlouhý den a ti co mě znají vědí, že Pepa je socializovaná téměř nepřetržitě a je prostě protivná programově, protože je prostě taková svá 😍

Druhý den pan rozhodčí Ing. Jan Bušta byl velmi příjemný, ale u Pepy to jeho oblibu nezvýšilo, ale asi trochu rezignovala, tak se nám podařilo získat známku VD. Také je možné, že už usoudila, že ostudy bylo dost.

________________________________________________________________________________

Následovala MVP České Budějovice, které jsme měly přihlášeny z jara a přehodili nám je na říjen. Pepa kupodivu usoudila, že bude nějaká zábava a po příjezdu na výstaviště cupitala vesele, až by se dalo napsat rozverně 😆 Aby ji dobrá nálada nepřešla, nechala jsem ji uvázanou za rohem a vrátila jsem se k ní těsně před vstupem do kruhu. Tato taktika se velmi osvědčila, protože Pepa zapomněla, že na ni koukají lidi a měla radost, že mě vidí. Za vydatného podporování našich kamarádů a díky trpělivosti rozhodčí paní Olgy Dolejšové, porazila v mezitřídě sama sebe a získala V1, CAC. Tímto počinem získala poslední výstavní posudek potřebný do chovu.

________________________________________________________________________________

Možná se někdo ptá, proč tak zavilého odpůrce lidí chci vůbec do chovu protlačit.

Již mnohokrát jsem popisovala naše společné zážitky a Pepa sice nesnáší většinu ostatních lidí, ale miluje domácí lidi. Její láska je jaksi kočičí, když má náladu je z ní nejkrásnější a nejmilejší pejsek a když nemá, je to opravdu velký zážitek a kdo mě zná ví, že i obrovská zkouška mé trpělivosti. Jinak je zdravá, pately 0/0, s krásným chrupem 6/6, velmi čistotná, drží se mě i bez vodítka a pokud na ní nekouká někdo, koho ona vidět nechce, je i moc krásná. A kupodivu není vůbec bojácná, nevadí ji hluk ani psi a je dobrý plavec, což je velmi důležitá vlastnost, pokud jezdíte často plavat a koupat se.

A jestliže jednou najdeme brabantího kamaráda, který Pepu osloví, tak doufám, že budou i malé Pepiny, kterým třeba už nebude vadit pozornost okolí, protože otevřeně řečeno, doufám, že Pepa je jenom jedna 🙈😂😂

P.S.

Mám ještě malý návrh na změnu výstavního řádu, protože je velká škoda, že se vybraní brabantíci nemohou předvádět na klíně, popřípadě na prsou, tam je totiž Pepa nejraději a dovedu si představit, že by to ocenili i někteří rozhodčí.

P.P.S.

Ta kalená ocel v úvodu jsou moje nervy a asi i nervy Jitky Turků, které tímto děkuji za podporu i když Pepu mám asi za trest, abych náhodou nezapomněla na Pralinku, což by se nikdy nestalo a Pralinka mě mohla z toho svého místa za Duhou poslat i přívětivější stvořeníčko 💕

P.P.P.S.

V Budějovicích byla sice uvázána, tak aby na mě neviděla, ale zdatní pozorovatelé hlídali, aby si někdo nemyslel, že je týraná a nechtěl ji zachránit. Takže ztráta nehrozila a taky bych dala za pravdu Jitce Turkové, že by ji stejně vrátili a ještě přidali malý dárek, abych si ji vzala zpátky 👍😁

P.P.P.P.S.

Děkuji všem za fotky i trpělivost 😁