neděle 20. října 2019

Při pondělku jedno povídání o brabantíkovi :-)


Při pondělku jedno povídání o brabantíkovi :-)


Nejsem chovatel tohoto plemene a ani mu nerozumím, ale ráda bych , aby mě toto plemeno
provázelo životem i nadále.

Za svůj život jsem měla dvě brabantičky, tak nemohu ani soudit, ale z mého pohledu to vidím tak, že brabantíci se dělí do dvou typů. Typ kočičí a typ psí a já tedy měla a mám zástupce obou typů, i když normálně nemusím mít všechno co vidím 😀

Typ psí byla moje první brabantička Pralinka Černý Onyx. Byla radostný, veselý extrovert, který rozdával lásku na potkání všem bez rozdílu a každý kdo ji potkal měl hned hezčí den. Úplně zářila láskou. Pralinka byla velký šéf všech okolo, borec, jehož ego museli vidět i ostatní psi, protože jejímu kouzlu podlehli a její hru na šéfa brali zcela vážně. Bohužel nám nebyl dopřán delší společný život, ale lásky mě i za těch 2,5 roku, co nám bylo dáno, dala na 100 let dopředu.

Původně jsem si myslela, že všichni brabantíci jsou stejní, ale spletla jsem se. Narazila jsem na úplně jiný druh a to je moje Pepinka.

Iosephina od Fifinky je kočičí typ se vším všudy. Každý, kdo má nebo někdy měl doma kočku, si asi všiml, jak tato zvířata mají všechno na háku. Kočky se chovají jako pánové domácnosti a dokážou dokonale předstírat, že zcela ignorují lidi, kteří zřejmě jen náhodou žijí ve stejném prostředí. Kočky si na nic nehrají a nic nepředstírají. My lidé jsme jim opravdu v podstatě naprosto lhostejní. Kočka v podstatě žije vedle člověka – nikoliv s ním… a přesně takhle je na tom Pepča. Jen na rozdíl od koček je velmi vázaná na mne, ale pouze na mne. I když to jako velkou výhodu to nevidím, protože Pepča tráví dny uložená na mém hrudníku, bez ohledu na to, kde se nacházíme. No naštěstí u mne se má kam uložit. 😂Pokud ji dám někomu hlídat a odejdu rozčiluje se jako blázen a hned jak přijdu zpátky, zahákne se nohama a vyšplhá mě na poprsí, kde se rozhlíží coby velitel. 

Pepinka se drží u mne i na procházkách, je velmi čistotná a nežere hovínka, což je víc než si člověk může přát. Jen onehdá se trochu urazila a tak mě napadl blbý nápad, že se jí schovám a ona mne bude hledat. No řeknu vám, že vůbec nevím, jak jsem na takovou blbost přišla. Samozřejmě, že mě nehledala, otočila se a vyrazila na prohlídku města, ocásek pěkně nahoru - prostě hrdá kočka. Ještě jsem ji ráda odprosila, potvoru jednu. 😀

Obě holky mají(měli) společnou lásku ke svému člověku a i když ji každá dávala najevo jinak, jsou jí úplně prosáklé. A podle FB reakcí a příspěvků si toto plemeno vybírá buď jen určitý typ lidí a nebo spíš, a to mě přijde pravděpodobnější, si k obrazu svému přetvářejí své okolí a své lidi. A ti jim pak slouží jako očarovaní už celý svůj život ........






foto: Alena Vanžurová - ZKO Lety u Dobřichovic
 


Pepina lvem salonů aneb jak se kalila ocel

  Ti co ná s znají, vědí o čem mluvím, ti co nás neznají mohou jen doufat, že nás nás někde zahlédnou. Pepina je specifický druh brabantík...